« News

06/05/2008 06:50 DOWNHILL u mě aneb A léta běží , vážení - II

Léta Páně 1994, tedy po roce ježdění mi má Merida začala připadat poněkud ,,podvyživená,, a tak jsem nakonec změnil značku. Tentokráte padla volba na opravdu macatý duralový trubky, z kterých byl postaven ,,páteřák,, Campione s módním modrým lakem. Bohužel jsem si kola moc neužil neb mi jej někdo zcizil. Náhradou byl další ,,modrák,, Campione, ale už s klasickým rámem a pozor už i s odpruženou vidlicí Manitou a hydraulikami Magura. Leč ani ten dlouho nevydržel, neb modrý lak začal znenadání opouštět trubky rámu což vadilo mému estetickému cítění. V pražském obchodu HET ( kdyže je mu konec) proběhla tedy úspěšná reklamace a díky ní jsem se stal majitelem rámu hnědého. Na něj jsem lípnul etiketky Manitou a hajdy opět na v zimě nedobytou Sněžku. Vybaven přilbou Bell a nákoleníky na volejbal jsem nejprve vyjel na nejvyšší horu Krkonoš, abych si pak užil následný downhill dolů mezi užaslými turisty.